Dereck Hard - Urban street photographer

Dereck Hard logo

Photoblog



LOVE BMX

Přesně tak se jmenoval první časopis, kterej jsem v jednadvaceti založil, pět let vydával a do kterýho jsem fotil… BMX, konkrétně disciplína flatland, bylo mojí láskou už od puberty. Nejdřív jsem začal asi ve dvanácti se skejtem, ale upřímně jsem byl marnější než stokilová holka v legínách. Pak jsem zkoušel na mym prvním freestyle BMX jezdit streetstyle, nejvíc času jsem tehdy trávil ve skejtparku na Střeláku pod mostem. Ale nakonec mě nejvíc uchvátil flatland, kterej jsem viděl u kluků na scéně u Národního divadla. A v šestnácti jsem pořídil první bike čistě na flatland. Trénoval jsem (s tím byl často spojenej i celkem obstojnej zewling), závodil jsem, moderoval jsem závody a některý jsem vlastně i pořádal. Navíc jsem to všechno fotil a psal články… Nejdřív do časáku Dirtbiker a pak do zmíněnýho loveBMX. I love BMX! Miluju to dodnes, ale čas na kolo si najdu už jenom hodně sporadicky. Vím, vostuda. Musím s tím něco udělat! Nedávno jsem fotil pro lifestyle magazín Glanc (číslo vyjde 20.5.) mýho dlouholetýho kámoše – Dominika Nekolnýho. Dom patří ke světový špičce a flatlandu obětoval celej život. Je to jeho vášeň, láska a práce zároveň. A tak to má bejt! Focení s ním si vždycky náramně užiju. Zavzpomínáme na starý časy, probereme novinky a nejvíc se zasmějeme, jelikož je s Dominikem strašná prdel. A to ani nemusí chlastat, hulit, natož fetovat… Je totiž straight edge (sXe)! Mně bohatě stačí, že jsem straight…

 

Dominik Nekolný, X-footed kickflip to crackpacker, 2017, Praha – Vítkov




WORKI´N ODIVI

Každej je návrhář. Nebo každej druhej… Sorry, ale občas mi to tak přijde. Koupíš tričko mejdynčína na tržnici, necháš ho potisknout a voilá –  jsi módní designér. Takhle tomu rozhodně není u Ivy Burkertové, kterou jsem měl tu čest fotit do pravidelný rubriky Worki´n, kterou vytvářím pro Red Bull CZ. Ivinu značku ODIVI zaregistroval určitě každej, kdo se o módu zajímá, byť třeba jen okrajově. Její věc jsou velice fresh a rozhodně  nejsou určený jenom na módní mola. Tahle sympatická a éterická zrzka módu vystudovala, módu chápe, módu vytváří a módou žije!

 

 

Interview a další fotky najdeš na webu Red Bull TADY




MIKE TRAFIK PRO GLANC

Tohle je jedna ze dvou fotek, který vznikly pro lifestyle magazín Glanc. Na nich je Mike T. (DJ, producent a člen legendární skupiny PSH), kterej je mužem Glancu ve stejnojmenný rubrice v aktuálním čísle časopisu… Podle mýho má fotografie úplně jinou váhu, když jí můžete vidět fyzicky. Nevěříte? Tak si zajděte do trafiky pro novej Glanc a posuďte samy!




THROWBACK THURSDAY

Ano! Throwback Thursday a ještě navíc velikonoční… Několik let jsem fotil většinu věcí do magazínu Are We BASTARDS?! Naprosto jsem tím časákem žil. A právě do něj jsme vytvořili tenhle článek o fiktivní partičce vyvrhelů, co terorizuje hlavní město… Prague Siegers. Má to komiksovej feel a i po dvou letech mě to baví, jako tenkrát! Díky všem, co se na tom podíleli. Jmenovitě: Pepé, Yasmina, Láďa, Omar a Nico!

 

Původní článek můžete vidět v archivu magazínu TADY




YANNA A JEJÍ KAPELA

Nedávno jsem fotil promo fotky velice talentovaný zpěvačce Yanně a její kapele k plánovaný desce, která vychází v červnu. Live je můžete vidět třeba jako předskokany Monkey Business! A co je to za žánr? Především soul a R´n´B, někde s prvky hip-hopu nebo třeba blues. Takže zleva: Dalibor Pelc – basa, Filip Ernst – bicí, Yanna – zpěv, Igor Ochepovsky – kytara a kapelník Jirka Vidasov – klávesy. Photoshoot proběhl na spotu kousek od Pankráce, kterej si vymyslela kapela. Na tomhle místě už jsem nedávno něco fotil, takže bylo nutný zvolit jinej úhel a svícení…

 

Pokud tě Yanny muzika a kapela zajímá, tak hledej další info třeba TADY




FORMEN – FASHION BIBLE

Jsem trendsetterem číslo šest v novym vydání časopisu ForMEN… Konkrétně jde o jeho tučnou módní verzi nazývanou fashion bible. V mejch dvanácti by mi tohle přišlo nejspíš hodně vtipný… Tenkrát jsem chtěl mít všechno ze skejtshopu. Něco jsem z něho samozřejmě měl (většinou vysomrovaný nálepky), ale pamatuju si úplně živě na epesní béžový kapsáče ze sekáče, který mi moje máma obarvila na zelenou a našila nášivku skejtový firmy. Boží! Měl jsem se nafotit v nich, ale za boha jsem je nemohl najít. Kde jste moje zelený kapsáče?!?




PASÁŽ ČESKÉHO DESIGNU

Až do konce roku mám k dispozici vitrínu v Pasáži českýho designu. Ode dneška tam vystavuju dvě (podle mýho nejlepší) fotky ze série SUICIDE STILL LIFES – sebevražedný minimalistický zátiší z roku 2014, který jsou adjustovaný pod akrylový sklo. S mým skvělým kámošem Waltem jsme včera vytvořili celkem zajímavou instalaci. Zajděte se podívat… Jedná se o pasáž ČNB, která spojuje Senovážný náměstí a ulici Na Příkopě. Expozice bude pravidelně měněna a chystám tady vystavit taky úplnou novinku v podobě unikátní audiovizuální série… Stay tuned!

 

 

Kompletní info o projektu Pasáž českého designu TADY




DÍTĚ V DLOUHÉ

Divadlo V Dlouhé organizuje festival pro děti nazvaný „Dítě V Dlouhé“. A v jeho rámci jsem měl fotografickej workshop pro děti, kterej byl naprosto super! Nebo spíš děti byly naprosto super! Naučili jsme se, jak se dají fotit sběratelský figurky a hračky. Děti pak vytvořily, ve skupinkách po dvou nebo samy, vlastní příběh. A musím říct, že to byly fakt kreativní a vtipný nápady. Takže díky Pepo, Aničko, Alberte, Miki, Metoději, Kubo a Terezko!




LIVI´N PASTA ONER

Pasta Oner mě bavil a Pasta Oner mě baví stále! Především mě baví jeho dílo, ale taky mě baví jeho cit pro detail a v neposlední řadě to, že dokázal udělat ze svýho umění fungující business. A to je na český poměry věc nevídaná. Nevídaná je taky škála velkejch firem, se kterejma Pasta spolupracoval… Za zmínku stojí třeba C&A, Škoda Auto nebo ponožky Happy Socks. Pasta má rád skvělý design kousky, ale mezi jeho nábytkem najedete i raritní vintage kousky nebo třeba lavičku, na který jste mohli sedět v čekárně za totáče. Je vášnivým sběratelem figurálního porcelánu a umění. V prostoru a na zdech jeho bytu můžete vidět rozličný umělecký kousky, nechybí ani několik jeho vlastních věcí. Poslední díl rubriky LIVI´N, kterou vytvářím ve spolupráci s Red Bull, jsem nafotil právě s ním.

 

Všechny fotky a interview najdeš TADY




JÁ + AUTO = VSL

Ano, miluju svoje auto! To je ten Dereck Hard takovej materialista? No, nejsem si jistej, jestli takovej, ale jo…do jistý míry materialista jsem a nestydím se za to. Auta mě bavila od mala, ale pořádně jsem se o ně začal zajímat, až když jsme v nich mohl jezdit. Takže dejme tomu od sedmnácti… Vždycky mě lákaly sportovní káry, který byly továrně upravený z klasickejch modelů. Takže modely GTI od Volkswagenu, Quadro foglio verde od Alfy Romeo nebo ST od Fordu. A právě poslední zmíněný jsem zvolil před časem já… Fiestu ST, což je jedno z nejzábavnějších hot hatch aut současnosti. A já se chci za volantem bavit, když už musím někam jet. Miluju sportovní jízdu, rád si jedu zablbnout na letiště a taky jsem celkem úchyl na pořádek – kdybych měl v hlavě tak uklizeno, jako v autě, tak vím na tuty, co je pra-podstatou žití. Kdo se mnou v autě jel, tak ví, že platěj určitý pravidla. Za prvý: žádný jídlo a žádný pití (kromě vody). Za druhý: DJ v autě jsem já. Za třetí: boty od bahna? Došly mi návleky = nikam nejedeš. Co jsem si koupil moje modrý eSTé, tak jezdím do ruční myčky (na normální myčku zapomeňte – to je pro lak vašeho auta jistojistá smrt) zásadně ke kámošům z Clean & Style. Já jim fotím fotky a oni se mi staraj o exteriér a interiér vozu. Krom toho dělaj autodetailing a dokážou zachránit i poškozený lak. To když vám třeba máma odhází, v dobrý víře, sníh z auta koštětem na chodník! Nemůžu si je zkrátka vynachválit. Jsou nejlepší!  Nejlepší je taky, jak některý holky nechápou mojí vášeň. Teda spíš většina. „Zpomal!!!“ – „Proč tu jako nemůžu jíst?!“ – „Ty návleky jsou sranda, ne?!“ Ano, ty návleky jsou sranda, ale jinak to beru smrtelně vážně. Vášnivá vážnost… Ano, to auto je malý, a ano, já jsem velkej kluk. Jdu si hrát!

A kdo si potřebuje umejt auto, tak ať kliká TADY




WORKI’N ONDRASH

Ve spolupráci s českým Red Bullem vytvářím dvě autorský fotografický rubriky. A miluju je! Ta novější se jmenuje Worki´n, představuje talentovaný mladý lidi a jejich zajímavý pracovní prostředí. Poslední díl jsem nafotil ve Znojmě, v tattoo studiu Ondry Konupčíka. Pokud vám jeho jméno nic moc neříká, je dost možný, že ho nejspíš budete znát pod jeho uměleckým jménem – Ondrash. Svýho času jsme měli v Čechách současně dvě tatérský ikony – Musu, kterej se už věnuje čistě jen malbě a právě Ondrashe, kterej u tetování vydržel dodnes. Na kérku od něj si počkáte tak tři roky a mezi jeho klienty patří lidi z celýho světa. Přestože je vlastně takovou tatérskou megastar (na sociálních sítích má neuvěřitelný kvanta příznivců…), tak je tento velkej (doslova!) sympaťák naprosto skromnej kluk. Krom tetování vytváří taky velice působivý výtvarný díla a nebo pořádá charitativní tattoo happening ZKRUHU. Volno nejradši tráví se svojí malou dcerkou, která má za sebou dokonce svojí první tatérskou zkušenost… What? Yes! Pokérovala mu pravý předloktí!

 

 

Interview a další fotky najdeš na webu Red Bull TADY




WHAT THE FUCK PHLOG?

Snad každej má dneska (minimálně jeden) blog, vlog a nebo blok. A blok, ten má většina z nás. Třeba… Bejt upřímnej k ostatním? Blok. Bejt upřímnej aspoň k sobě? Blok! Já jsem jako malej prcek miloval New Kids On The Block, abych byl teda upřímnej! Bylo mi pět. Samozřejmě mě z nich nejvíc bavil rapper Marky Mark, kterýho budete spíš znát jako herce Marka Wahlberga. A mám ho rád dodnes! Má nějakej blok? Má blog? Hereckej blog? Jsem fotograf, mám mít teda phlog?! Ano, fotografickýmu blogu se říká phlog. Tak já budu mít třeba photoblog. Phlog prej, hahahaha… Tak tím pádem nikoliv na zdraví, ale na phlog! Připíjím vínem, jako přezíravej vinař ze série mých autoportrétů, který jsem vystavoval na velký sólo výstavě před rokem…

 

 

PIJU VE SKLÍPKU ze série „Mám virózu (piju)!“, 60 x 90 cm, digitální tisk na dibondu, 2015,